Sláva zdravým,čest zraněným
Začněme na úvod jedním do očí bijícím příkladem. Australan Tim Cahill naznačil již na letním Mistrovství světa v Německu, že tato sezóna by mohla být vůbec nejlepší v jeho kariéře. Proti Japonsku naskočil do hry za nepříznivého stavu 0:1 a dvěma góly prakticky sám rozhodl o důležitém vítězství. Výtečnou formu si přenesl také do klubového dresu, když na začátku sezóny byl hlavním motorem Evertonu, dařilo se mu nebývale i střelecky ( po deseti kolech měl na kontě pět gólů). V médiích byl hodnocen jako vůbec nejlepší záložník celé soutěže, až za sebou nechal esa jako Gerrard nebo Lampard. Pocty se mu dostalo také na mezinárodním poli, když se dostal do padesátičlenné nominace na světového fotbalistu roku podle FIFA. Pak to ale přišlo. Proti Aston Ville si v nešťastné srážce se spoluhráčem Lee Carsleym poranil koleno a diagnóza zněla na osm týdnů bez fotbalu. Everton se začal trápit, především střelecky. Andy Johnson postrádal nahrávače. Když se Cahill vrátil, zdálo se, že nic ze své formy neztratil a spolupráce s holohlavým štírkem znovu začala fungovat na plné obrátky. 3. březen letošního roku se však pro sedmadvacetiletého záložníka stal definitivně osudným. V zápase se Sheffieldem si zlomil zánártní kůstky a sezóna pro něj skončila. Smůla? Náhoda? Osud? Ani jedno, zranění prostě k fotbalu patří a i Cahill s ním musel, ač jistě nerad, počítat.
Co se zranění týče, kapitolou samou pro sebe je Newcastle United. Je až neskutečné, kolik hráčů mělo v průběhu sezóny potíže. V jednu chvíli se na marodce ocitlo hned čtrnáct (!) fotbalistů, což je více než polovina celého týmu. Glenn Roeder si v tu chvíli musel připadat jako v lazaretu a ke slovu se dostalo především jeho umění improvizace. Popsat všechna zranění borců Magpies by vydala na diplomovou práci, takže stačí uvést pár příkladů za všechny. Útočník se stylem buldoka Marlon Harewood z West Hamu doslova rozpáral střeva brankáři Shayi Givenovi. Lékaři se poté shodli, že podobné zranění se stává spíše při autonehodě něž při fotbale. Gólman irské reprezentace naskočil do hry za dva měsíce, ale co se nestalo – zranil se znovu… Roeder už netrpělivě očekává návrat obou zraněných útočníků. Shola Ameobi i Michael Owen zmeškají podstatnou část letošní sezóny. Na případu Newcastlu se dá najít snad jediné pozitivum. Do týmu naskočili věkem ještě teenageři David Edgar či Paul Huntington a ukázali, že jsou velkým příslibem do budoucna.
Své o zraněních ví i José Mourinho z Chelsea. Jeho jindy skálopevná obranná čtveřice měnila v průběhu sezóny složení jako chameleón, nemluvě o brankářích. Khalid Boulahrouz, Ashley Cole, John Terry či Wayne Bridge a další se menším či větším zraněním nevyhnuli. Ruský bohatýr a majitel klubu Roman Abramovič navíc Mourinhovi nedal v zimě ani libru na posílení kádru, což v důsledku znamenalo, že na místě stopera musel zaskakovat třeba záložník Essien. Svéráznému Portugalci potom už v zápasech příliš nešlo ani o body jako o to, aby se mu nezranil další obránce.
Jen bezmocně může lomit rukama nad letošní sezónou Dean Ashton z West Hamu. Tento silový útočník by měl zřejmě jisté místo v základní sestavě, navíc v srpnu minulého roku byl poprvé pozván do anglické reprezentace pro zápas s Řeckem. Premiéru v národním týmu však zhatilo zranění kotníku. Ač byl již několikrát v průběhu sezóny avizován jeho návrat na hřiště, nyní se zdá, že letos do hry už nezasáhne. Nad Kladiváři visí reálná hrozba sestupu a daleko tak není ani situace, kdy se z reprezentanta Ashtona stane pouze hráč druhé ligy.
Ve výčtu zraněných fotbalistů můžeme pokračovat až do nekonečna, přesto je zde ještě pár jmen, které je nutno zmínit. Podobný problém jako Deana Ashtona trápí i dalšího Australana Harryho Kewella. Už na světovém šampionátu se potýkal se zraněným kotníkem a pravděpodobně kvůli němu vynechá celou sezónu. Jimmy Bullard měl velkou motivaci ukázat, že Chris Coleman si jej do Fulhamu nepřivedl náhodou. A také tak činil, bohužel však jen v úvodních pěti zápasech. Arsenal v průběhu sezóny přišel hned o tři útočníky, letos si již nezahrají Henry ani Walcott, otazník se vznáší nad van Persiem. Že je zraněný kapitán londýnských Spurs Ledley King, to už snad ani nikoho nepřekvapí. Ve stoperské svojici velmi chybí, což dokazuje fakt, že Tottenham nedokázal udržet čisté konto ve dvaceti zápasech v řadě! Černou sérii se mu podařilo ukončit až minulý víkend proti Readingu. Watfordu zase v boji o záchranu citelně schází útočník Marlon King.
Dlouhodobá zranění klíčových hráčů se vyhýbají fotbalistům Manchesteru United, což může být dalším důvodem, proč Red Devils nezadržitelně směřují k zisku mistrovského titulu. Zranění samozřejmě ovlivňují výkony jednotlivých týmů, ale k fotbalu zkrátka patří. Proto nezbývá než popřát všem marodům brzké uzdravení a věřit, že v příští sezóně nám své umění předvedou v plné parádě.
odkaz
(petas5, 25. 11. 2007 11:46)